zcela_nezajímavý článek_z edhe

JE 9 44JZ

ZAČÁTEK NOTEPADU Máme půl miliardy lidí, když chcete válku, tak se vám to vrátí. Brusel už má Trumpa dost, požaduje odvetu

Libor Novák

24. března 2025 8:33
JZEvropská unie by měla odpovědět na obchodní válku amerického prezidenta Donalda Trumpa stejnou razancí, a jedním z možných kroků by mohlo být zacílení na velké technologické firmy. S tímto postojem přišel belgický ministr zahraničí a evropských záležitostí Maxime Prévot.

Podle Prévota si americký prezident svými výroky na adresu EU a následnými opatřeními zaslouží tvrdou odpověď. "Musíme reagovat stejnou silou. Evropský trh s 450 miliony obyvatel si zaslouží jiné zacházení, než jaké dosud dostával od Trumpa," uvedl v rozhovoru pro Politico.

Prévot, centristický politik z Valonska a lídr strany Les Engagés, která v loňských belgických volbách výrazně posílila, je jednou z klíčových postav nové pravicové vlády premiéra Barta De Wevera.

Podle něj by EU měla být připravena použít protiopatření v oblastech, které by Spojené státy zasáhly nejcitelněji. "Víme, že mezi sektory, které mohou vyvolat největší reakci z USA, patří digitální ekonomika. Osobně jsem proto zastáncem využití tohoto nástroje v rámci balíku odvetných opatření," uvedl.

Obchodní válka mezi Bruselem a Washingtonem už zasáhla i technologický sektor. Trump pohrozil odvetou proti regulacím EU v oblasti digitálního trhu, například pravidlům pro moderaci obsahu a hospodářskou soutěž. Sociální síť X, vlastněná Trumpovým spojencem Elonem Muskem, čelí historicky prvnímu postihu za porušení evropských pravidel.

Prévot rovněž podpořil možnost aktivace unijního "protivyděračského" nástroje, který umožňuje širokou škálu odvetných opatření v reakci na obchodní diskriminaci, jako jsou cla, kvóty nebo omezení zahraničních investic. "Tato tarifní válka je jako bumerang. Ti, kdo ji rozpoutali, zapomínají, že se jim vrátí zpět," varoval belgický ministr.

Unie však v otázce reakce na Trumpovy kroky není zcela jednotná. Evropská komise musela rozšířit konzultace s členskými státy poté, co se proti zavedení cel na americké zboží v hodnotě 18 miliard eur postavily například Francie, Německo, Irsko a Itálie.

Trump se mezitím soustředí na bilaterální vztahy a osobní jednání. Setkal se s lídry Francie, Irska a Velké Británie, zatímco šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová byla americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem ignorována a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zatím Trumpa nenavštívila.

"Trumpova politika je z podstaty bilaterální. Na rozdíl od představitelů EU preferuje přímé jednání mezi státy," komentoval situaci Prévot.

Důsledky Trumpovy izolacionistické politiky pociťuje i Belgie. Nová vláda oznámila, že chce do roku 2029 dosáhnout 2% podílu HDP na obranu, což je požadavek NATO. Tento cíl však už nyní působí zastarale, a vláda zvažuje jeho urychlení.

V následujících týdnech bude rozhodovat o nákupu nových stíhacích letounů. Ačkoli už dříve podepsala kontrakt na více než 30 amerických F-35, roste obava z přílišné závislosti na amerických zbrojních dodávkách.

Prévot nevyloučil možnost evropské alternativy, i když upozornil na technické a finanční limity: "Všichni bychom měli být pro nákup evropských zbraní. Ale musíme si být vědomi, že to vyžaduje čas a peníze na vybudování vlastního obranného průmyslu."
KONECNOTEPADUještěnapíšu titlehotovo_donastavulsem rubliku veřejnou článek a nakonecdopsal_titile